Tag Archives: Nekryté peniaze

Milton Friedman: Za vším hledej peníze (PDF zdarma)

Milton Friedman: Za vším hledej peníze. Praha: Liberální institut a Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-480-0 (PDF, veľkosť 19,4 MB).

Originál vyšiel pod názvom Money Mischief.

Na stranách 199-200 v poznámke č. 91 Friedman vysvetľuje, prečo považuje americkú centrálnu banku FED za súčasť vlády, a nie za súkromný podnik:

“Rada guvernérů Federálního rezervního systému se skládá ze sedmi členů jmenovaných prezidentem za pomoci a na doporučení Senátu. Je to tedy jasně část vlády.

Problémy vyvstávají proto, že dvanáct Federálních rezervních bank je federálně povolenými korporacemi, každá má své akcionáře, ředitele a prezidenta. Akcionáři každé z bank jsou členské banky příslušného distriktu a ty volí 6 z jejich 9 ředitelů. Zbylí 3 ředitelé jsou jmenování Radou guvernérů. Kadžá členská banka je povinna koupit množství akcií rovnající se 3 procentům svého kapitálu a přebytku. Také formálně jsou federální rezervní banky soukromě vlastněné.

Dividendy placené z akcií jsou ovšem omezeny na 6 procent. Jakýkoli dodatečný příjem převyšující náklady je postoupen ministerstvu financí (téměr 20 mld dolarů v roce 1989). Rada ředitelů každé členské banky jmenuje výkonné úředníky banky. Rada guvernérů má ale právo veta a ve skutečnosti často hrála významnou úlohu ve jmenování prezidentů členských bank.

Nakonec se dostáváme k nejdůležitějšímu orgánu celého systému vedle Rady guvernérů, kterým je Výbor pro operace na volném trhu, jeho členy je sedm guvernérů a 12 prezidentů bank. Ovšem pouze pět prezidentů může v kterémkoli okamžiku hlasovat, takže Radě guvernérů je garantována konečná kontrola.

V krátkosti řečeno, tento systém je ve skutečnosti částí vlády, navzdory kouřové cloně formálního soukromého vlastnictví členských bank.”

Václav Klaus o tejto Friedmanovej knihe napísal:

“Peníze hýbou světem. Peníze, jeden z největších “vynálezů” lidstva, plní svou záslužnou a blahodárnou úlohu, ulehčují a zlevňují směnu, umožňují rozkvět hospodářství… Ovšem pouze do doby, než se dostávají do rukou nezodpovědných vlád a stávají se nástrojem hospodářské politiky. Inflace papírových peněz Francouzské revoluce, hyperinflace první sovětské měny, ale i hyperinflace rozvracející hospodářství latinskoamerických zemí před několika málo lety či inflační zkušenost 70. let celého západního světa usvědčují vlády z fatální nekompetentnosti. Profesor Friedman neopakovatelným způsobem využívá svých celoživotních zkušeností a pojednává o neočekávaných a nezamýšlených účincích peněz a rozhodnutí centrálních měnových autorit v minulosti i současnosti na politický vývoj mnoha zemí.”

Reklamy

Gonda o centrálnom riadení peňazí

Keď sa hovorí o hospodárskej, finančnej, či dlhovej kríze, často sa zabúda na podstatu dnes používaných peňazí. Ničím nekryté peniaze nie sú produktom trhu; sú výsledkom zásahov vlády, ktoré v priebehu posledného storočia viedli prakticky k štátnemu monopolu na peniaze.

V Týždni (22. augusta 2011) vyšiel článok Petra Gondu, riaditeľa Konzervatívneho inštitútu, v ktorom sa hovorí aj o tejto stránke krízy. Niekoľko citátov:

“Všetko to zachraňovanie finančných inštitúcií z peňazí daňovníkov, fiškálne stimuly a monetárne injekcie, pumpujúce nové, nekryté peniaze do ekonomiky, mali niekoľko vážnych dôsledkov: prehĺbenie morálneho hazardu s motiváciou na finančnú nezodpovednosť, výrazný nárast verejného dlhu a budúce znižovanie kúpnej sily eura i amerického dolára.”

“Veľa sa dnes hovorí o bezuzdných, neregulovaných finančných trhoch. Ale je pravda, že ak centrálne plánovanie v nejakej oblasti naďalej pretrváva, tak práve v tejto. Finančný systém je dnes postavený na centrálnom riadení nekrytých symbolických peňazí bez vnútornej hodnoty.”

“Hlavnou inštitucionálnou deformáciou sú centrálne banky, ktoré vnášajú na trh falošné signály púšťaním nových peňazí do obehu. Ďalšou je bankovníctvo čiastočných rezerv. To umožňuje bankám poskytovať úvery z vkladov ľudí bez toho, aby mali k dispozícii rezervy, z ktorých by vkladateľov na požiadanie vyplatili. Znásobujú tak množstvo peňazí, ktoré nie sú kryté úsporami, a tým prehlbujú inflačné tlaky, bublinu úverového boomu a následnú recesiu.”

Gonda ako riešenie problému navrhuje, okrem iného, zavedenie komoditného krytia peňazí a stopercentné rezervy vkladov splatných na požiadanie.

Celý článok je k dispozícii na stránke Petra Gondu.