Tag Archives: Európska únia

Fond EFSI podporí rizikovejšie podnikanie

Európsky parlament zriadil Európsky fond pre strategické investície (EFSI), ktorého cieľom je podporovať väčšie riziko v podnikaní.

Odhadovanie rizika je jednou zo základných funkcií podnikateľa. Európsky parlament s pomocou tohto fondu teda skresľuje rozhodovanie podnikateľov, resp. usmerňuje ich k takým investíciám, ktoré by inak kvôli príliš vysokému riziku nerealizovali.

Tým sa opäť viac narúša fungovanie trhového hospodárstva. Trhového hospodárstvo však môže dobre fungovať iba ak sú zisky aj straty súkromné, pretože trhové hospodárstvo nie je založené na zisku, ale na cenovej kalkulácii.

Slovenská republika sa na fonde podieľa 400 miliónmi eur. EFSI má k dispozícii 21 miliárd eur z peňazí EÚ a Európskej investičnej banky. Predpokladá sa, že s pomocou týchto peňazí sa pritiahnu súkromné a štátne investície vo výške 315 miliónov eur. Medzi týchto investorov bude asi patriť aj Čína s investíciami 5 až 10 miliárd eur.

Reklamy

Malé firmy v Británii vyzývajú ľudí, aby hlasovali za odchod z EÚ

Postoj.sk:

“List zverejnil vo štvrtok (3.3.) konzervatívny denník Daily Telegraph. Podnikatelia v ňom píšu, že voliči by si mali pred referendom, ktoré je naplánované na 23. júna, vypočuť aj ich názory, a nielen názory malej skupiny manažérov z obrovských korporácií. Práve tie totiž najviac profitujú z prístupu na jednotný európsky trh, na rozdiel od malých firiem.”

Medzitým v ČR: za referendum o vystúpení ČR z EÚ hlasovalo 44 poslancov. Pri predchádzajúcom pokuse v lete získalo podporu iba 11 poslancov.

Pozitívne výsledky europrieskumu

Podľa prieskumu z mája tohto roka má väčšina obyvateľov Slovenska sklony nedôverovať Európskej únii, NR SR, aj vláde SR. (Výsledky vo formáte PDF.)

EÚ skôr dôveruje 45 %, skôr nedôveruje 50 %. Nášmu parlamentu skôr dôveruje 28 %, skôr nedôveruje 68 %. Vláde skôr dôveruje 28 %, skôr nedôveruje 69 %.

V rámci celej EÚ je nedôvera voči EÚ ešte vyššia – až 60 % respondentov EÚ skôr nedôveruje ako dôveruje.

Na stránke organizácie s kurióznym názvom Európsky dialóg perspektívneho postoja (čo je to “perspektívny postoj”, a čo znamená “dialóg postoja”???), ktorá sa venuje propagovaniu Európskej únie, na základe toho istého prieskumu napísali: “19 z 28 [v skutočnosti 27] členských krajín EÚ […] sa na budúcnosť EÚ pozerá skôr optimisticky než negatívne”. To je veľmi zaujímavé vo svetle tých výsledkov, ktoré som citoval. Ak totiž väčšina ľudí Európskej únii skôr nedôveruje, a súčasne väčšina vidí budúcnosť pozitívne, mohlo by to znamenať, že časť z nich dúfa v zmenšovanie úlohy inštitúcií EÚ; inak by si protirečili.

V odpovedi na otázku “Čo je najpozitívnejším výsledkom EÚ?” mohli respondenti vybrať dve z ôsmich možností. Najmenej hlasov získala možnosť “spoločná poľnohospodárska politika”. Azda by sa teda medzi respondentmi našlo veľa takých, ktorí by súhlasili s kritikou dotácií.

Václav Klaus: Proti korupcii sa dá bojovať iba obmedzením úlohy štátu

Z prejavu Václava Klausa, predneseného na Žofínskom fóre 2012:

Stále je – nesmírně populisticky – propagováno, že je třeba změnit lidi, zatímco je třeba změnit systém. Že je třeba změnit lidi a ne systém hlásal už komunismus.

Tehdy [v roku 2010] jsem např. řekl, že “dnešní finanční a ekonomická krize nebyla způsobena selháním trhu, jak se nám různí politikové snaží namluvit, ale selháním chování některých ekonomických subjektů pohybujících se v rámci systému státem, resp. právě těmito politiky velmi podvázaného, pokřiveného a deformovaného trhu”.

Před dvěma lety jsem řekl i to, že „naším skutečným ekonomickým problémem je stav veřejných financí, rychlý růst zadlužení státu a naprostá nemožnost tuto situaci změnit, či dokonce vyřešit pouhým znovunastartováváním ekonomického růstu, v což bohužel někteří naši ekonomové a politikové stále doufají. Jestli potřebujeme něco, pak je to vymanění se z dluhové pasti.“

V současnosti připravovaný tzv. fiskální pakt je velkým krokem k EFU (k Evropské fiskální unii) a lucemburská eurokomisařka Vivian Redingová, viceprezidentka Evropské komise, v polovině letošního března veřejně představila svůj plán jak do roku 2020 vytvořit Evropskou politickou unii s celoevropskou vládou. Tento její návrh u nás nikdo nekomentoval. Ani jeden politik, ani jeden novinář.

Mimo standardní demokratické procesy, jako produkt nebezpečné ideologie globálního (v našem případě kontinentálního) vládnutí, vznikající supranacionální evropský stát je nutně vládnutím bez občana, pohrdáním demokracií, vlastně postdemokracií.

Smiřme se s tím, že ekonomické přizpůsobovací procesy trvají nemalý čas a že netrpěliví politici svým překotným aktivismem situaci většinou jenom zhoršují. Nechme trh fungovat. Politika se má eventuálně pokoušet pomáhat vytvářet dlouhodobé předpoklady pro fungování trhu a pro zdravý ekonomický růst, nemá se snažit svými zásahy ekonomický růst přímo zabezpečovat.

Skončeme s centralizací, regulací, harmonizací a standardizací evropského kontinentu a po půl století cesty tímto směrem začněme s decentralizací, deregulací a desubsidizací ekonomiky a celé společnosti.

Klaus vyzýva k zásadnej zmene pohľadu na európsku integráciu a na európsky ekonomický a sociálny model.

Celá tato změna musí být postavena na radikálním omezení úlohy státu v ekonomice a v celé společnosti. Dnešní stát – u nás i jinde v Evropě – vlastní, řídí, reguluje, povoluje nebo zakazuje, dotuje, subvencuje, „grantuje“ a to všechno je zdrojem lobbistického hledání výhod a zvláštních přístupů k politikům a jejich úředníkům, to všechno je ideálním podhoubím pro vznik korupce. Bojovat s ní se dá jedině zmenšováním role státu (a všech jeho odnoží).

Říkám-li stát, myslím tím i stát evropský. Za příklad velmi aktuálního korupčního systému musím uvést systém evropských dotací, v němž naši a bruselští úředníci – tedy vůbec ne politici – bez jakékoli odpovědnosti přerozdělují peníze evropských daňových poplatníků na velmi měkké, a často velmi málo potřebné projekty. Není lepšího příkladu objektivně existujícího korupčního prostředí než právě tento systém.