Tag Archives: Ekonomické citáty

Výber článkov Ekonomického zápisníka – 2012

Ekonomická teória

Definícia konkurencie
Trhové hospodárstvo je založené na zisku a strate
Jesús Huerta de Soto: Treba zaviesť povinnosť 100-percentných rezerv vkladov na požiadanie
Úspory sú základom hospodárskeho rastu, nie spotreba
Poznatky nie sú jediným výrobným faktorom
Prečo nezvýšiť minimálnu mzdu o 50%?
Friedman: Inflácia je vždy peňažný jav
Metodologický individualizmus
Hodnota nie je vo veciach
Ďalší argument proti zvyšovaniu minimálnej mzdy
Peniaze nie sú bohatstvo
Prečo je dôležité študovať ekonómiu
Prečo sú na Slovensku nízke mzdy?
Skyscraper Index – rekordné mrakodrapy ako signál blížiacej sa hospodárskej krízy

Knihy

Učebnica ekonómie s politickým cieľom
Slovenský preklad knihy Jesúsa Huertu de Sota Socializmus, ekonomická kalkulácia a podnikanie
Kritika Samuelsonovej Ekonómie

Ekonomika

Výška povinných minimálnych rezerv v eurozóne
Zlyhanie štátu: Úrad s plochou 63 m² na zamestnanca
Slovenská Iniciatíva za slobodnú a prosperujúcu Európu
ECB stavia nové sídlo za miliardu eur

Školstvo

NR SR obmedzuje možnosti rodičov vychovávať svoje deti
John Taylor Gatto: Proti školám
John Taylor Gatto: Učiteľ šiestich lekcií

Citáty

Roman Joch: Máme socializmus pre bohatých
Jednotlivec, rodina a spoločnosť jestvovali skôr ako štát
Podnikanie z pohľadu encykliky Centesimus Annus
Ronald Coase: Ekonómovia sa stávajú nástrojom štátu

Výber článkov Ekonomického zápisníka – 2011

Reklamy

Vzťah výrokov praxeológie k realite

“Reálná věc, která je předmětem praxeologie, lidské jednání, pochází ze stejného zdroje jako lidské myšlení. Jednání a myšlení jsou příbuzné a homogenní; lze je dokonce nazvat dvěma stránkami téže věci. To, že má rozum moc objasnit skrze čisté rozvažování podstatné vlastnosti jednání, je důsledkem skutečnosti, že jednání je plodem rozumu. Věty získané správným praxeologickým uvažováním jsou nejen dokonale jisté a nevyvratitelné stejně jako správné věty matematiky, ale navíc se s plnou přísností své apodiktické jistoty a nevyvratitelnosti vztahují k realitě jednání, jak se jeví v životě a historii. Praxeologie přináší přesné a precizní poznání reálných věcí.” — Ludwig von Mises: Lidské jednání, str. 37

Inflácia – prostriedok rozvrátenia základov spoločnosti

“Nenajdeme rafinovanější ani spolehlivější prostředek k rozvrácení existujících základů společnosti, než je zkažení měny. Tento proces využíva všech skrytých sil ekonomických zákonitostí na straně destrukce a činí tak způsobem, který není schopen rozpoznat ani jeden člověk z milionu.” (John Maynard Keynes, citovaný vo Friedman, Milton: Za vším hledej peníze, str. 185)

Predmet praxeológie, subjektivizmus a objektivita praxeológie

“Učení praxeologie a ekonomie platí pro každé lidské jednání bez ohledu na jeho motivy, příčiny a cíle. Konečné hodnotové soudy a konečné cíle lidského jednání jsou pro jakékoli vědecké zkoumání daností, nelze je dále analyzovat. Praxeologie pojednává o způsobech a prostředcích k dosažení takovýchto konečných cílů. Jejím předmětem jsou prostředky, nikoli cíle.
V tomto smyslu hovoříme o subjektivismu obecné teorie lidského jednání. Volbu konečných cílů jednajícím člověkem bere jako data. Vzhledem k nim je zcela neutrální a vyhýbá se veškerým hodnotovým soudům. Jediný standard, který používá, je, zda jsou zvolené prostředky vhodné k dosažení sledovaných cílů. […] V subjektivismu současně spočívá i objektivita naší vědy. Protože je subjektivní a bere hodnotové soudy jednajících lidí jako konečná data nepřístupná dalšímu kritickému zkoumání, je nad všemi stranickými a dílčími zájmy, je lhostejná vůči konfliktu všech škol dogmatismu a etických doktrín. Není zatížena hodnocením a předběžnými názory a soudy, je univerzálně platná a absolutně a plně lidská.” (Ludwig von Mises: Lidské jednání, str. 20-21)

Praxeológia – teória konania človeka

“[Obecná teorie volby a preferencí] je mnohem více než jen pouhou teorií ‘ekonomické stránky’ lidských snah, o lidské touze po komoditách a zlepšení hmotného blahobytu. Je vědou o všech druzích lidského jednání. Volba určuje všechna lidská rozhodnutí. Když člověk provádí volbu, nevolí pouze mezi různými hmotnými věcmi a službami. Do hry vstupují veškeré lidské hodnoty. Všechny cíle a všechny prostředky, hmotné i duševní, velkolepé i přízemní, vznešené i prosté, jsou seřazeny do jedné škály a podrobeny rozhodování, které vybírá jednu věc a ponechává stranou věci ostatní. Nic, po čem člověk touží nebo čemu se chce vyhnout, nezůstává vně tohoto uspořádání do jediné stupnice preferencí. Moderní teorie hodnoty rozšiřuje vědecký horizont a zvětšuje pole studia ekonomie. Z politické ekonomie klasické školy tak povstává nová obecná teorie lidského jednání, praxeologie. Ekonomické či katalaktické problémy jsou zahrnuty v obecnější vědě a toto pouto již nelze nikdy přetrhnout. Žádné zkoumání úzce ekonomických problémů není možné započít jinak než od aktu volby. Ekonomie se stává součástí, jakkoli dosud nejlépe rozpracovanou, univerzálnější vědy, praxeologie.” — Ludwig von Mises: Lidské jednání, str. 3

Predmet praxeológie a rozdiel medzi praxeológiou a psychológiou

“Předmětem naší vědy je lidské jednání, nikoli psychologické události, které jednání předcházejí. Právě toto odlišuje obecnou teorii lidského jednání, praxeologii, od psychologie. Tématem psychologie jsou vnitřní události, které ústí či mohou ústit do konkrétního jednání. Tématem praxeologie je jednání jako takové.” — Ludwig von Mises, Lidské jednání, str. 11

Adam Smith: Dodržiavanie pravidiel je podmienkou fungovania trhového hospodárstva

“Bez dodržiavania abstraktných pravidiel garantujúcich stabilitu vlastníctva, jeho prenos dohodou, či dodržiavanie sľubov a zmlúv, by sa veľký stroj trhového poriadku rozpadol na atómy.” — Adam Smith

(Citované v prednáške Petra Gondu, v prezentácii na str. 13.)