Category Archives: Citáty

Konštatovanie Henryho Hazlitta

“Súkromný sektor” hospodárstva je v skutočnosti dobrovoľný sektor; a “verejný sektor” je v skutočnosti donucovací sektor. — Henry Hazlitt, podľa Planning vs. the Free Market

Rothbard o neznalosti ekonómie

“Nie je žiadnym zločinom nepoznať ekonómiu, ktorá je napokon špecializovanou disciplínou a mnohými považovanou za ‘ponurú  vedu’. Ale je celkom nezodpovedné mať hlasný a hlučný názor na ekonomické otázky, a pritom zotrvávať v tomto stave neznalosti.” — Murray N. Rothbard

Fedor Gál: Osobne by som radšej veril svojprávnym občanom a komunitám, ako štátu

„Osobne by som radšej veril svojprávnym občanom a komunitám, ako štátu, ktorý sa tvári, že vie, čo potrebujú ľudia ku šťastiu, a servíruje im to hlava-nehlava bez ohľadu na zdravý rozum a fakt, že je tu k našim službám, a nie naopak. Akurát svojprávnych občanov a ich komunít je trvalý nedostatok.“ (Fedor Gál)

Citované v článku Budúcnosť školstva je v municipalizácii.

Hodnotenie cieľov nie je súčasťou ekonomickej teórie

Ludwig von Mises, jeden z najvýznamnejších predstaviteľov rakúskej školy ekonómie, nepovažoval hodnotové súdy za súčasť ekonomickej teórie:

“Praxeologie a ekonomie se zabývají prostředky pro dosažení cílů, které si jednající jednotlivci zvolí. Nevyjadřují svůj názor na to, zda je požitkářství lepší než asketismus. Uplatňují na prostředky jen jediné měřítko: zda jsou či nejsou vhodné k dosažení cílů, které si jednající předsevzal.” (Ludwig von Mises: Lidské jednání, str. 86)

Mises opakovane zdôrazňuje, že ekonómia neposudzuje hodnoty a zvolené ciele. Tvrdí dokonca, že takéto posudzovanie ani nie je možné:

“[Praxeologie a ekonomie] [j]sou si plně vědomy, že konečné cíle lidského jednání nelze podrobit zkoumání dle nějakého absolutního standardu. Konečné cíle jsou konečnou daností, jsou čistě subjektivní, liší se mezi různými lidmi a u stejných lidí v různých okamžicích jejich života.” (str. 86)

“Je pravda, že ekonomie je teoretickou vědou a jako taková se zdržuje jakýchkoli hodnotových soudů. Jejím úkolem není říkat lidem, o jaké cíle by měli usilovat. Je vědou o prostředcích používaných k dosažení zvolených cílů, nikoli vědou o volbě cílů. Konečné rozhodnutí, hodnocení a volba cílů přesahují předmět jakékoli vědy. Věda nikdy neříká člověku, jak by měl jednat; pouze mu ukazuje, jak jednat musí, chce-li určitých cílů dosáhnout.” (str. 8)

Nesúhlasím s tvrdením, že ciele konania nie sú otvorené skúmaniu. Avšak touto otázkou – či také skúmanie je alebo nie je možné – sa nemusíme zaoberať pri štúdiu ekonómie. Stačí povedať, že ak je hodnotenie cieľov možné, potom nie je súčasťou ekonómie; je predmetom iných vedeckých disciplín.

Ak ekonóm napr. vyjadrí svoj názor na ciele, o ktoré sa usiluje určitá hospodárska politika, nerobí tak ako ekonóm. Ekonómia sa nezaoberá otázkou, aké hodnoty by mali ľudia mať, rovnako ako to nerobí napr. matematika či chémia.

Pozri tiež:
Predmet praxeológie, subjektivizmus a objektivita praxeológie
Ekonómia sama o sebe nemôže vyslovovať etické súdy

Tomáš Baťa: Nechci pracovat v obchodě s lidmi, kteří pohlížejí na obchod jako na příležitost k rabování

“Nechci pracovat v obchodě s lidmi, kteří pohlížejí na obchod jako na příležitost k rabování, kteří v něm chtějí rabovat deset, dvacet roků, a pak utéci a trávit z kořisti. Já chci pracovat v obchodě jen s lidmi, kteří se odhodlali setrvat v něm až do smrti, kteří si obchodní službu zvolili za své celoživotní povolání. Slušné živobytí taková služba zabezpečí každému. Kdo se honí za penězi, ten je nikdy nedohoní. Hleďte si práce. Dělejte ji lépe, než soused. Peníze za vámi přiběhnou samy.” (Tomáš Baťa: Úvahy a projevy. Kapitola 04.00 – Hospodář.)

Táto kniha Baťových úvah a prejavov je dostupná ako audiokniha na stránke TomasBata.com. Baťa v nej ponúka celkom iný náhľad na svet a na podnikanie, než s akým sa stretávame v médiách či v bežných rozhovoroch. Odporúčam každému, kto chce začať s podnikaním.

Diego de Covarrubias y Leiva (1512-1577): Hodnota nezávisí na podstate tovaru

Španielsky katolícky scholastik Diego de Covarrubias y Leiva (1512-1577), citovaný v knihe anglickej ekonómky Marjorie Grice-Hutchinson The School of Salamanca (k dispozícii vo formáte PDF a EPUB):

“Hodnota tovaru nezávisí na jeho podstate, ale na ocenení ľuďmi, i keby bolo ich ocenenie nerozumné.”

Pozri tiež: Hodnota nie je vo veciach.

Ekonómia sama o sebe nemôže vyslovovať etické súdy

“Ekonomie sama o sobě nikdy nemůže vyslovovat etické soudy, je však schopna poskytovat existenciální zákony, které nemůže nikdo, kdo formuluje etické závěry, přehlížet – stejně jako nikdo nemůže racionálně rozhodnout, jestli je výrobek X dobré či špatné jídlo, dokud nejsou zjištěny a vzaty v úvahu jeho důsledky pro lidský organismus.” (Murray N. Rothbard: Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2005. ISBN 80-86389-10-3. Str. 396)

Viď tiež Predmet praxeológie, subjektivizmus a objektivita praxeológie.