Monthly Archives: november 2013

Ivan Kuhn: Nekonečné slávnosti čerpania

Ivan Kuhn (Konzervatívny inštitút): Nekonečné slávnosti čerpania:

“A keď už sme pri eurospeaku, zaklínacím slovom je čerpanie. Týmto slovom sú fascinované aj slovenské médiá. Vyčerpáme, nevyčerpáme? Podarí sa vyčerpať eurofondy na 100 percent? Alebo iba na 99 percent? Pri týchto debatách si vždy predstavujem živiteľa rodiny, ako v deň výplaty príde v neskorých večerných hodinách z krčmy a radostne svojej manželke oznámi, že vyčerpal mesačnú výplatu na 90 percent. Iba na 90 percent?

Ešteže na vyčerpanie zvyšných 10 percent ostáva ďalších x dní do výplaty. Bol by hriech, keby „prepadli“. Lebo z pohľadu väčšiny parlamentných strán, väčšiny starostov a primátorov a zrejme aj väčšiny obyvateľov Slovenska, hriech nie je peniaze rozflákať na nezmysly, hriech je nečerpať.”

Kuhnov článok sa týka zväčša zneužívania eurofondov. Eurofondy sú však problematické aj z iných hľadísk. O nich sa veľmi stručne píše v článku Ekonomického zápisníka Eurofondová propaganda: Čerpajme, lebo nečerpať je chyba!

Reklamy

Milton Friedman: Za vším hledej peníze (PDF zdarma)

Milton Friedman: Za vším hledej peníze. Praha: Liberální institut a Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-480-0 (PDF, veľkosť 19,4 MB).

Originál vyšiel pod názvom Money Mischief.

Na stranách 199-200 v poznámke č. 91 Friedman vysvetľuje, prečo považuje americkú centrálnu banku FED za súčasť vlády, a nie za súkromný podnik:

“Rada guvernérů Federálního rezervního systému se skládá ze sedmi členů jmenovaných prezidentem za pomoci a na doporučení Senátu. Je to tedy jasně část vlády.

Problémy vyvstávají proto, že dvanáct Federálních rezervních bank je federálně povolenými korporacemi, každá má své akcionáře, ředitele a prezidenta. Akcionáři každé z bank jsou členské banky příslušného distriktu a ty volí 6 z jejich 9 ředitelů. Zbylí 3 ředitelé jsou jmenování Radou guvernérů. Kadžá členská banka je povinna koupit množství akcií rovnající se 3 procentům svého kapitálu a přebytku. Také formálně jsou federální rezervní banky soukromě vlastněné.

Dividendy placené z akcií jsou ovšem omezeny na 6 procent. Jakýkoli dodatečný příjem převyšující náklady je postoupen ministerstvu financí (téměr 20 mld dolarů v roce 1989). Rada ředitelů každé členské banky jmenuje výkonné úředníky banky. Rada guvernérů má ale právo veta a ve skutečnosti často hrála významnou úlohu ve jmenování prezidentů členských bank.

Nakonec se dostáváme k nejdůležitějšímu orgánu celého systému vedle Rady guvernérů, kterým je Výbor pro operace na volném trhu, jeho členy je sedm guvernérů a 12 prezidentů bank. Ovšem pouze pět prezidentů může v kterémkoli okamžiku hlasovat, takže Radě guvernérů je garantována konečná kontrola.

V krátkosti řečeno, tento systém je ve skutečnosti částí vlády, navzdory kouřové cloně formálního soukromého vlastnictví členských bank.”

Václav Klaus o tejto Friedmanovej knihe napísal:

“Peníze hýbou světem. Peníze, jeden z největších “vynálezů” lidstva, plní svou záslužnou a blahodárnou úlohu, ulehčují a zlevňují směnu, umožňují rozkvět hospodářství… Ovšem pouze do doby, než se dostávají do rukou nezodpovědných vlád a stávají se nástrojem hospodářské politiky. Inflace papírových peněz Francouzské revoluce, hyperinflace první sovětské měny, ale i hyperinflace rozvracející hospodářství latinskoamerických zemí před několika málo lety či inflační zkušenost 70. let celého západního světa usvědčují vlády z fatální nekompetentnosti. Profesor Friedman neopakovatelným způsobem využívá svých celoživotních zkušeností a pojednává o neočekávaných a nezamýšlených účincích peněz a rozhodnutí centrálních měnových autorit v minulosti i současnosti na politický vývoj mnoha zemí.”

Definícia štátu podľa Bastiata

“Štát je veľká fikcia, prostredníctvom ktorej sa každý snaží žiť na úkor všetkých ostatných.” (Frédéric Bastiat: Štát. In: O zákonoch. Bratislava: Kalligram, 2002, s. 14. ISBN 80-7149-493-3)

Desať najkurióznejších europrojektov

Podľa INESS.

Sv. Augustín: Čím iným sú krajiny bez spravodlivosti, ak nie veľkým zbojstvom?

V nasledujúcom texte sv. Augustín opisuje jeden zo spôsobov vzniku štátu:

Čím iným sú krajiny bez spravodlivosti, ak nie veľkým zbojstvom? Vari lúpežné bandy nie sú malým kráľovstvom? Aj zbojnícka banda sa riadi rozkazom svojho vodcu a podľa schváleného dohovoru sa delí o korisť. Ak sa k tomuto zlu pridávajú ďalší a ďalší, odboj sa rozrastie natoľko, že obsadí isté územie, na ktorom si zriadi sídla, mestá, podrobí si národy a potom bez váhania prijíma aj názov ríše, ktorým si nielen uspokojí ctižiadosť, ale pred svetom si zároveň zabezpečuje aj beztrestnosť. Vtipne a pravdivo odpovedal prichytený pirát Alexandrovi Veľkému, keď sa ho kráľ opýtal, odkiaľ berie právo zbíjať na mori. Pirát mu smelo odpovedal: „Odkiaľ aj ty po celej zemi! Ja za to, čo robím s malou lodičkou, som lúpežníkom, a ty za to isté, čo robíš s veľkým loďstvom, si panovníkom.“ (Sv. Augustín: Boží štát)